Tak se to včera ještě maličko zvrtlo a jelo se v podvečer na veterinu, kde Beníkovi náš pan veterinář bradavici v oušku vypálil dusíkem a ve středu se má přijít ukázat jak se to vyvíjí dál a pokud by se nepodařilo bradavici zneškodnit tímto vypálením (což se už ve středu uvidí), muselo by se buďto podvazovat (tam by záleželo jak by byl Beňouš šikovný a hodný) a nebo vypálit elektrikou, ale to by už musel pod narkózu. Tak snad pomohl včerejší zákrok. Další zprávičky, jak vše dopadlo budou nejspíše ve čtvrtek, protože ve středu večer to už asi nestihnu :)  

Má včerejší sněhová eufórie se rozplynula v okamžiku, kdy se sněžení změnilo v četné přeháňky. Dnes není o nic lépe, k dešti se přidal i silný vítr a to co je dneska nejsou přeháňky, ale liják. Kvůli tomu jsem taky posunula výcvikovou procházku, kterou jsme měli s Betty touto dobou absolvovat. Pokud se počasí nezlepší, tak si dáme dnes od výcviku pauzu.

Majda byla včera v podvečer na stříhání, tzn., že už zase vidí a my vidíme na ní :D  A navíc jí to děsně sluší (jako dycinky). Majda není vůbec nadšená z toho větru a už vůbec né z toho, že musí venku šlapat do toho mokra :)

Beník si rozškrábal bradavici, kterou má v uchu. Včera jsem náhodně zjistila, že bradavici má větší než obvykle. Po krátkém zkoumání se ukázalo, že ikdyž byla rozškrábaná bradavice ošetřena dezinfekcí, tak začala hnisat. Takže jsme to s mamkou ošetřily a Beníkovi nandaly slušivý límec, aby si bradavici ještě více nepoškodil. Ráno bradavice vypadala celkem "dobře" (jestli se to dá takto říct) a tak počkáme co bude dál.

Dnes ráno, když jsem vykoukla z okna, tak jsem uviděla na střechách ostatních domů mírný poprašek sněhu. A co víc. Další se pomaličku snášel k zemi. Sice se nikde moc neudržel, ale už jenom ten pohled stačil k tomu, abychom teď se smečkou začali očekávat a třeba se v následujících dnech nějaké sněhové nadílky dočkáme :) Takže, že by konečně přicházela paní Zima?

Tímto dnem začala neoficiálně (dle mého letitého pozorování) "bouchací" sezóna, která bude pokračovat až do začátku ledna a pár lednových dní k tomu. Ben na každou petardovou ránu štěká, Majda se asi po třech ranách po sobě rozklepe - zkrátka je to taková bojavka, co se bojí takového hluku odjakživa, no a Betty, ta je v pohodě a už se mi druhým rokem potvrdilo, že nemáme žádnou reakci na střelbu. :) takže 3x hurá.

Žádného Mikuláše ani čerty jsme sice dneska nikde nepotkali, ale to bude asi tím že chodí až večer.  :D Možná, že až půjdeme na zahradu večer, tak třebas někoho na ulici uvidíme :) A ikdyby ne, tak myslím, že to ani jednomu členu smečky vadit nebude. Letos jsme se totiž rozhodli trávit 5. prosince v klidu doma u televize a v pelíškách.

Počasí se u nás změnilo k horšímu, začalo pršet a být celkem sychravo. Proto jsme s Betty oželely i dnešní návštěvu agility. Ale abychom se nenudili tak bude celá smečka dogdancingovat. Já osobně se už těším na sníh, jestli se uráčí nějaký napadnout. Chceme přeci zimu se vším všudy, no ne?! 

K dokončení rekonstrukce přispělo dnešní deštivé počasí. Upravena byla většina položek na webu a já doufám, že k lepšímu. Snažila jsem se sáhodlouhé povídání o našich aktivitách zpřehlednit, něco jinde doplnit, jinde zase odstranit, tu změnit obrázek, ten vymazat, tenhle přidat a tak podobně. Tak doufám, že se úpravy budou líbit.

Protože nám počasí ještě nenadělilo sníh, ale ani dešťové přeháňky, tak jsme včera na zahradě trošinku frisbeečkovaly. Byl to ale zřejmě do jara poslední frisbee trénink, který jsme měly. Naprosto jsme si to ale užily ! Zkoušely jsme zase něco nového. Zapracovávaly jsme mezi házení disků i nějaké tríčky a taky přidaly náš odraz od těla, přeskoky přes nohy, kdy ve skoku házím disk a další nám podobné blbinky. No Bettulce to moc šlo, sice jsem jí neházela zase tak nejlíp, ale o to víc jí musím pochválit, protože se mnou měla svatou trpělivost.

Včera od 18 do 19 hodiny jsme jely s Bettynkou trénovat do haly ve Sloupu. Ale co si budeme povídat, hodina je hrozně krátká doba a tak jsme si nakonec ještě půl hoďky připlácely :) Betty vyzkoušela, jak se bydlí v látkové boudičce na tréninku a řeknu vám, ani jsem nevěděla, že v tý boudě nějaký pes je :P A teď k trénování. Sekvence byly moc pěkné a hlavně BĚHAVÉ, musím říct, že takhle jsem se na tréninku už dlouho neproběhla (teda alespoň né tak často za sebou, protože eLka jsme se střídaly 2 se třemi psy). Moc nám nešlo odložení (asi jsme ho zapomněly doma) takže jsme pak startovaly z ruky, abychom trénink nezdržovaly. Ani slalom nebyl tak slavný. Náběhy do něj nemáme dořešený, ale pilně na nic pracujeme. Hlavně já jsem teda perlila :)  Ale Bettynka by mohla pomlčet, protože jak mě občas ignorovala je tedy dost na pováženou.

No zkrátka každý den se nedaří, ale z toho se přeci svět nezboří. Moc děkujeme Petře Haspeklové, protože s náma měla trpělivost :)

Betty přijela domů unavená a hlavně hladová, což se u ní moc čato nevidí :o) Dneska ráno jsem objevila na koleni šílenou, bolavou a suprově zbarvenou modřinu. Asi jsem se včera nabrala bočnicí při uklízení. No prostě, když nemám modřiny od černobílky, tak si je způsobím sama (asi bych fakt měla dávat  větší pozor :D)

Z dnešní výcvikové procházky s Bettynkou jsem si přinesla další zážitek :)

Jak někteří víte, tak se snažíme doladit pohodovou chůzi na vodítku, alespoň tak, aby to vypadalo, že jde Bett se mnou nikoli naopak... No a tak jsme si tak "šly" a ono nám trvá celkem dost dlouho, než někam dojdeme, protože prostě za každých okolností nechci porušit výcvik, abychom ke kýženému cíli dorazily pokud možno tou nejkratší cestou, a abych Bettce nepletla hlavu, že jednou se jde tak a pak zase tak, prostě aby v tom neměla zmatek :) No a jak si tak jdeme tak si všimnu, že na druhé straně silnice z poza plotu na nás kouká starší pán, tak jsem to ignorovala, ale když jsem zjistila, že kouká pořád, začalo mi to být nepříjemné a pohled jsem mu oplatila (ovšem v mnohem kratším vydání než on), pánovi to vůbec nevadilo a tak jsem pokračovala v naší lekci a najednou slyším. "To toho psa cvičíte jako vodícího ...?" Otázka mě velmi zaskočila, protože jsem od pána čekala cokoli, ale tohle opravdu ne :) Tak jsem jednou větou, na jeden nádech vysvětlila, že ne, že máme problém s chůzí na vodítku a že "paseme auta" (ikdyž to není takové drámo jako loni, kdybych to měla srovnat tak oproti loňsku letos nepase :D, ale ty svítící jezdící věci jsou prostě stále zajímavé) a to potřebujeme odstranit. Pán odvětil "Aha." a  už se zase věnovaly jen prověšenému vodítku :)

Takže i takový nečekáný zážitek lze najít na pro nás zcela obyčejné procházce :)

Dneska po "dlouhém" očekávání nám poštou přišla pro Bettynku látková boudička. Bettynka se ihned zabydlela a je z boudičky nadšená :) (Stejně tak jako já :D) Ben, ten neví co si o tom má myslet a tak zalezl do Bettynčiný kovový boudičky (klec), kterou jí tak trochu zabavil, protože tam pořád spinká on :), ale Betty ráda spinká na polštáři, který má vedle mé postele :) Bena ovšem do své látkové boudy nepustila :P Majda má velmi smíšené pocity, na jednu stranu by jí zajímalo co to je, ale na tu druhou se bojí (je to velké a "cizí"- dříve to u nás nebydlelo)

Dneska jsem s Betty taky cvičila odrazy od těla a myslím, že už vypadají celkem dobře :) Jen ještě najít někoho kdo by nás vyblejsknul a nebo najít čas a "samo natočit"  :) Musíte prostě vydržet.

Taky jsme po dlouhé době trénovaly samostatné zóny a já jsem pořád na vážkách s tím áčkem ... Copak s tím nakonec uděláme, ještě sama netuším :)

Jinak vkládám ilustrační obrázek naší nové boudičky. Obrázek je vypůjčen z webouvek Zoohit.cz, odkud jsme boudičku objednávali.