Intenzivní trénink agility s Bárou Lerlovou
Jakožto "largikové" (skupina Large) jsme měli trénink od 12 do 15 hodin odpoledne. Moc jsem se těšila. Zase jsem o maličko chytřejší a vím na čem musíme zapracovat. :D Intenzivka se mi moc a moc líbila a to tak, že ani nevím odkud mám začít. No, zkusím to vzít hezky od začátku :)
Hned v prvním parkuru byla zařazená kladina a to hned jako druhá překážka, tady musím Bettynce vyseknout několilka násobnou poklonu za perfektně provedené zóny :) Parkur č. 1 obsahovat celkem jednoduché točení a také náběh do slalomu nám vyšel na jedničku.
Parkur č. 2 už byl pro mě maličko složitější, protože jsme měli tu zimní tréninkovou pauzu, tak jsem maličko vypadla z toho novějšího vedení :) Takže myslím, že ten spin by šel z mé strany udělat jistě lépe. Náběh do slalomu byl pro nás o maličko obtížnější, protože ještě nemáme úplně sto pro vyřešené náběhy. Ale jinak super, po několika pokusech jsme i toto dokončily (pravda, vždy jsme se zasekly hlavně u toho slalomu).
Parkur č. 3 byl v jumpingovém stylu a musím se přiznat, že jsem občas nebyla tam, kde jsem zrovna měla být. Už v běhu jsem si to uvědomovala a Bettynce, která se snažila mi maximálně udělat radost, jsem se omlouvala jaký jsem trdlo, že nejsem o kus dál :) Nicméně i tohle jsme nakonec zaběhly.
Další jumpíček byl v rovinkovém stylu, takže si nás možná dovedete představit :D No, až na jednom maličkatém zádrhelíčku jsme to zmákly celkem dobře. Prostě panička musí taky trochu běžet no :D (OK, s tím by se dalo něco dělat a já slibuji, že se zlepším).
Další jumpíček nám dal zabrat. Náběh do tunelu nám prostě nešel a nešel a já alespoń vím co mužeme trénovat :)
Poslední parkur (doufám, že jsme na žádný nezapomněla, ale bylo toho tolik, že momentálně už patlám v hlavě více sekvencí dohromady a musím dost přemýšlet. Ale to víte po takovém zážitku člověku utkví v hlavě spousta informací, které se musí nejprve ustřídit, což by mohlo být u mě zítra, ale zase bych se nedostala k napsání tohoto článku. ) obsahoval houpačku i áčko. Škoda jen, že překážky, na které jsem se nejvíce těšila přišly až jako poslední, protože Betty byla už unavená a více se věnovala čuchání po hale, takže áčko i houpajdu jsme běžely jen jednou a na podruhé už jen opravovaly náběh do slalomu, u kterého se Betty tak začuchala, že to prostě muselo projít opravou. Co se áčka a houpajdy týče, tak houpajda předcházela áčku a já byla moc zvědavá, jak to dopadne, protože jsme houpačku viděly hóódně dávno, ale nestačila jsem zírat, houpajda sice pomalejší, ale krásná i se zónou. Na áčku jsme si vyzkoušely funkčnost zastavované zóny a lidi perfekt, ono to fungovalo !
Takže já osobně jsem se trénink užila a jsem spokojená tak, že to snad víc ani nejde :) Doufám, že je článek alespoň trochu srozumitelný. Omluvte, prosím, kvalitu nárčtů parkuru, ruční podání vypadá značně lépe, ale nešlo byt tady "přečíst". Doufám, že se v tom nechá alespoň maličko vyznat ;)