Prochajda
Odpoledne jsme vyrazili i s celou smečkou na procházku, která se vydařila. Můj úsměv na začátku procházky se ve vteřině změnil v naprosto vyděšený výraz. Ptáte se pročpak? Co se asi stalo? Betty se na začátku procházky (kousek od domova) zmítala tak "bravurně" že se jí povedlo rozepnout karabinu vodítka a černobílka si to mazala kamsi pryč. Přivolání bylo v té chvíli naprosto nulové :( No už si asi dovedete představit, co se mi všechno mohlo tak honit hlavou ... Naštěstí jsem nemusela sprintovat moc daleko, protože se za několik metrů "zapíchla" u plotu, kde byli dva hafáci, lítala podél plotu sem a tam. Během chviličky se mi jí podařilo odchytit a znovu připnout na vodítko. Nedá mi to nepodotknout, že v té chvíli bych jí nejraději, .. no víte asi co :D
Prochodili jsme toho pak opravdu hodně, dokonce si Betty začala lehat do každého stínu, který viděla. A po celý zbytek procházky se již nestalo nic zajímavějšího než-li normálně :) Když jsme se vrátili domů, tak Betty s Benem ulehli do stínu a začali odpočívat, Betty se nezapomněla vyválet v hlíně, aby jí to opravdu "slušelo" ;o) Jediná Majda chtěla ještě aportovat míček, což nakonec dlouho nevydržela a šli jsme tedy domů :) Pejsci usnuli a spinkali celkem dlouho. Jenže jen co se Betty asi za hodinku a půl probudila, ihned si přinesla hračku a začala dorážet způsobem svým vlastním, abych si začala hrát. No odolali byste?
Zítra, když dá počasí bychom rády vyrazily na cvičák a ještě trochu pocvičily to naše agilitění :) Uvidíme, jak to zmákneme za 14 dní na Čivava cupu. Zvláště když se na tuto akci těšíme vlastně celý rok ! Doufám, že výjde počasí a nezklame mé očekávání, na příjemné odpoledne ve společnosti menších pejsků :)